Mluvte s nimi ... A ideálně dříve, než začnou mluvit oni s Vámi.
Nejspíš všichni vnímáme, jak je dnešní doba v mnohém náročná - bezpečnostní, ekonomická, politická situace ... kam se člověk podívá, tam to nelze nazvat právě stabilitou. Lidé to vnímají a řeší. A zaměstnanci jsou taky lidi:) Proto můžeme v poslední době nejen v TV, ale i reálně ve firmách sledovat větší tlaky, napětí, kolísání spokojenosti, protesty a stížnosti, sníženou ochotu "dělat něco navíc", možná i jistou nervozitu z budoucnosti osobní, i firemní. Někteří manažeři a mistři dokonce mluví o tom, že "už si zase zaměstnanci moc dovolují, pořád jim něco není recht, nechtějí udělat přesčas ...". Nebo chodí anonymy a různá upozornění. I to, samozřejmě, může mít tisíc důvodů. Ale může to být právě tím pocitem tlaku, nejistoty - oni se totiž kolegové pravděpodobně nijak extra nezměnili - jen prostě reagují na to, co se děje kolem nich.
V každém krizovém období platí jedno zlaté pravidlo - víc se zajímat a víc s lidmi ve firmě mluvit. Lidé jsou pro každou firmu klíčoví, i když to není napsáno na firemním webu (něco jako "lidé jsou největší bohatství naší firmy"). Ono se to totiž pozná spíše podle reálného přístupu, stylu vedení, podporovaných hodnot, chování, reakcí na chyby, podpory a dalších věcí. Už Tomáš Baťa řekl větu o tom, že "... pokud mi seberete stroje, haly, ... do roka je se svými lidmi postavím a začnu znovu. Ale pokud mi seberete moje lidi, nedokážu ničeho ..." (možná jsem to trochu zkrátil, pardon;-))
Je zřejmé, že za horší globální situaci nikdo z nás reálně nemůže. Ale je také fajn vědět, že každý projev Vašeho zájmu, naslouchání, informování, podpory, ... se v dnešních dnech počítá dvakrát, možná i třikrát.
Zkuste se na chvíli zamyslet nad tím, co by kolegové uvítali. Nebo jakou formou můžete zjistit, jak se Vaši lidé právě cítí a co řeší, čím bychom jim mohli pomoci všechno zvládnout.
Popravdě - obvykle to vůbec nejlepší bývá společné kafe ve dvou nebo využití klasických 1:1 rozhovorů třeba 1x za každé 2 měsíce k probrání pocitů, potřeb, očekávání (namísto klasických termínů, ne/plnění plánů apod.). K tomu se hodí podávat týmům i trochu víc informací, které podpoří pocit stability firmy a předvídatelnosti vývoje (ekonom. výsledky, stav zakázek, plány, připravenost na příp. komplikace v dodávkách komponent apod.). Super je také neopouštět zaběhlé rituály, které přispívají k pocitu sounáležitosti "ke svému kmeni".
A pokud máte odvahu sejít se s celým týmem, můžete to probrat i ve skupině. Vzhledem k tomu, jak už máme venku hezky, tak taková malá, společná grilovačka, výšlap do hor nebo prostě pivko někde na zahrádce, může být taky moc dobrým signálem toho, že jsou pro Vás lidé opravdu důležití a jste rádi, že je v týmu máte. Že se nemusí až tak obávat a "karavana jde dál".
Prostě - hlavně za nimi jděte, zajímejte se, poslouchejte a mluvte.
Jo, a užívejte si to:-)
